Kácení stromů Werner

Baška,Bílá Bocanovice,Brušperk,Bruzovice,Bukovec,Bystřice,Čeladná, Dobrá ,Dobratice, Dolní Domaslavice, Dolní Lomná, Dolní Tošanovice, Fryčovice, Frýdek-Místek (orp, pou) ,Frýdlant nad Ostravicí (orp, pou), Hnojník, Horní Domaslavice, Horní Lomná, Horní Tošanovice, Hrádek , , ,Hrčava, Hukvaldy, Jablunkov, Janovice, Kaňovice ,Komorní Lhotka,Košařiska,Kozlovice ,Krásná ,Krmelín,Kunčice pod Ondřejníkem,Lhotka ,Lučina ,Malenovice ,Metylovice,Milíkov,Morávka,Mosty u Jablunkova ,Návsí,Nižní Lhoty,Nošovice ,Nýdek,Ostravice ,Palkovice ,Paskov ,Pazderna ,Písečná,Písek ,Pražmo,Pržno ,Pstruží,Raškovice,Ropice,Řeka,Řepiště ,Sedliště,Smilovice ,Soběšovice,Staré Hamry ,Staré Město,Staříč,Střítež,Sviadnov,Třanovice ,Třinec,Vělopolí,Vendryně ,Vojkovice ,Vyšní Lhoty,Žabeň,Žermanice,Albrechtice ,Bohumín ,Český Těšín ,Dětmarovice ,Dolní Lutyně,Doubrava,Havířov ,Horní Bludovice,Horní Suchá ,Chotěbuz ,Karviná ,Orlová ,Petrovice u Karviné,Petřvald,Rychvald,Stonava,Těrlicko

1. Vybavení ke kácení stromů 1.1. Ruční pily Ruční dřevorubecké pily se dnes používají v těžbě dříví jen výjimečně, a to jako pomocné nářadí. Ručními pilami se přeřezává strom v příčném směru při kácení, manipulaci a dalším zpracování. Ruční dřevorubecké pila se skládá z pilového listu a držadla. Na pilovém listu rozeznáváme délku, šířku a tloušťku. Podle způsobu napnutí pilového listu dělíme pily na napínané - obloukovky a nenapínané - břichatky. Nejdůležitější částí pily je ozubení /obr. 4/. Při řezání dřeva kolmo na jeho vlákna zuby pilového listu dřevní vlékna přeřezávají, vyhoblovávají a vytlačují jako piliny z řezu. Nejvýkonnější jsou proto pily, jejichž zuby všechny úkony vykonávají dokonale. Trojúhelníkovité ozubeni je nejjednodušší a nejstarší ozubení. Jednotlivé zuby mají trojúhelníkovitý tvar a každý zub při řezání vykonává všechny tři úkony pily, žádný však dokonale. Pro svou jednoduchost je dnes toto ozubení nejrozšířenější, zvláště u obloukových pil. Hoblovací ozubení je nejvýkonnější ozubení. Řezací zuby, seskupené po dvou nebo po čtyřech, dřevní vlákna nařezávají v podobě úzkého proužku, hoblovací zuby naříznutá vlákna vyhoblovóvají a čelní plochou odstraňují - vytlačují. Jejich údržba je velmi náročná a pracná. Drážkové ozubení vzniklo z "M" ozubení. Jednotlivé zuby přeřezává jí vlákna a kolmé stěny zubu vytlačují piliny. Údržba ručních pil Před údržbou je nutno pilu nejdříve řádně očistit, zvláště od zbytků pryskyřice. Hlavním úkolem je broušení - ostření, které se provádí podle druhu pily a jejího ozubení pilníkem. Zároveň se speciálními nástroji dělají další úkony, jako srovnávání zubů, prodloužení zubních mezer, rozvod zubů apod. Rozvod zubů se nastavuje podle druhu dřeva, které se má zpracovat. 1.2. Dřevorubecké sekery Sekera je nejstarší nástroj, který člověk používá k těžbě dříví. Slouží k podtínání, vysekávání záseků, odvětvování, štípání i jako pomocné nářadí při těžbě motorovou pilou. Skládá se z ocelové části - vlastni sekery a dřevěné násady - topůrka /obr. 5/. Vlastni sekera je klínovitého tvaru, vyrobená z kvalitní oceli, charakteristické velikosti. Na sekeře rozeznáváme hlavu, do které se nasazuje topůrko, a pracovní část - čepel. Líce bývají zbroušeny do patřičného tvaru podle druhu sekery - tvoří bříško. Topůrko je dřevěná část sekery, vyráběná z kvalitního zdravého dřeva - habru, jasanu, akátu a jiných dřevin. Na průřezu bývá oválné, v délce bývá rovné nebo jednou i dvakrát prohnuté. Dříve se u nás vyráběly různé druhy seker podle charakteru těžby, vlastnosti dřeva, podle místních zvyků, nebo podle výrobců a měly i své specifické názvy. Nyní jsou sekery normalizovány a podle ČSN se rozeznávají sekery podtínací, odvětvovací, štípací, osekávací, univerzální a kalače. 1.2.1. Podtínací sekera Používá se k vysekávání záseků, kořenových náběhů a podtínání tenkých stromů. Hmotnost je 1,4 - 1,8 kg, délka topůrka 70 - 90 cm, topůrko je dvakrát prohnuté. Sekera je předsazena, tj. nasazena na topůrko pod úhlem 100 - 115°. Má zakulacené ostří a větší bříško, které umožňuje snazší vyhazování třísky; při podtínání se sekera nezakusuje. 1.2.2. Odvětvovací sekera Používá se k odvětvování pokácených stromů. Hmotnost je 1,0 - 1,5 kg, délka topůrka 60 - 85 cm, topůrko je jednou prohnuté. Sekera je podsazena, tzn. je nasazena na topůrko pod úhlem 80 - 90 . UA široké ostří, malý poloměr zakřivení a malé bříško. V lících bývá tenká (proto musí být vyrobena z nejjakostnější oceli), což umožňuje useknout větev jediným úderem. 1.2.3. Štípací sekera Používá se ke štípání polen. Hmotnost je 1,6 - 2,5 kg, délka topůrka 75 - 85 cm, topůrko je rovné nebo jednou prohnuté. Sekera je nasazena kolmo. Je užší, delší, s nepatrným bříškem, má tvar blízký klínu, v hlavě je zesílena. Po vniknutí úderem do dřeva odtlačuje ve štěrbině vlákna od sebe, a tím dřevo "trhá". 1.2.4. Univerzální sekera Používá se ke všem druhům prací v těžbě, tj. k podtínání, odvětvování i štípání. Je to sekera vhodná pro práce v nespecializovaných skupinách, četách i jako pomocné nářadí v ostatních fázích těžební výroby (soustřeďování, odvoz apod.). Hmotnost je 1,2 - 1,6 kg, délka topůrka 70 - 90 cm, topůrko je jednou nebo dvakrát prohnuté. Sekera je nasazena kolmo. Má širší kruhovité ostří s malým bříškem. 1.2.5. Osekávací sekera Používá se k odvětvování tenkého dříví. Je to nejmenší a nejlehčí lesnická sekera. Ovládá se jednou rukou. 1.2.6. Dřevorubecký kalač Používá se k zatloukání klínů při káceni nebo štípání a k vlastnímu štípání polen. Vznikl kombinací štipací sekery a palice. Hmotnost je 3 - 4 kg, délka topůrka 65 - 75 cm. Topůrko je rovné a kolmo nasazené. Má masivní úzké ostří a ostrou patku, aby se dobře držel ve dřevě. Čepec je měkce zakalen, aby se neodštípávaly ocelové otřepy. 1.2.7. Údržba dřevorubeckých seker Dřevorubecká sekera je i v současném způsobu těžby dřeva nepostradatelným nástrojem, a proto je nutné ji řádně udržovat. Přiostřování provádí dřevorubec během pracovní doby podle používané sekery. Brouskem se upravuje břit, a to krouživým pohybem vždy ve směru od sebe. Pilník se používá k vybroušení poškozené části břitu. Pilník se vede středem proti, ostři. Broušení se provádí v údržbárně na bruskách nebo na pískovcových brusech. Při broušení sekery se upravuje bříško, ostří a břit. Původní úhly musejí být podle druhu sekery zachovány, proto by měl broušení seker provádět údržbář-specialista podle šablony. Po vybroušení na brusce se sekera opět "obtáhne" brouskem. Nasazování sekery na topůrko – část topůrka (krk) nasazovaného do ucha sekery se upraví a vyřeže se v něm zepředu zářez pro klínek. Ohřeje se hlava sekery a topůrko se zateplá narazí údery na spodní konec (na ručku). Do řezu se vloží klínek ze suchého tvrdého dřeva a sekera se vloží do studené vody. Pak se topůrko uhladí, popřípadě napustí lněným olejem. 1.3. Pomocné dřevorubecké nářadí Při těžbě dřeva se používá různé dřevorubecké nářadí (obr. 6). 1.3.1. Dřevorubecké klíny Podle ČSN se rozlišují klíny tažné pro kácení, do řezu pro prořezávání a štípací ke štípání polen. Podle materiálu se rozlišují klíny z plastů, dřevěné, ocelové nebo kombinované z ocelového pláště a z dřevěné vložky. Při řezání motorovou pilou se používají klíny z plastů a dřevěné, aby se nepoškodil řetěz a lišta. 1.3.2. Hydraulický klín Používá se k vychýlení tlustých stromů do zvoleného pádu stromu bez fyzické námahy pracovníka. Hydraulické klíny jsou různé konstrukce; jsou založeny na principu, že prostřednictvím páky působí tlak oleje na hydraulický píst, který se vysouvá a působí na pracovní část klínu. Hydraulický klín dosahuje síly 3000 až 14 000 N. 1.3.3. Hydraulický klín pro jednomužnou motorovou pilu Družba Hydraulický klín s hadicí a nádržkou na hydraulický olej se podle potřeby připojí na převodové ústrojí motorové pily. Nosnost je 500 N, hmotnost 3,5 kg. Klín se používá k usměrňování pádu káceného stromu. 1.3.4. Pneumatický klín Jonsered (Švédsko) Výfukovými plyny přímo z hlavy válce motoru pily se naplňuje plochý textilní polštářek, který se vsune do řezu. Zvedací síla je od 4000 - 8000 H. Zatím do praxe výrazně nepronikl. 1.3.5. Lesní obracák Používá se k obracení pokácených kmenů a uvolňování zavěšených stromů. Skládá se z háku a ocelového oka (dvou i tří článků). Do oka se nasazuje násada z kvalitního dřeva délky 110 až 130 cm. V těžbě tenčího dřiví se používá obracák kombinovaný s přetlačnou lopatkou. 1.3.6. Stahovák zavěšených stromů Stahováky jsou různé konstrukce a jejich princip záleží v navíjení lana na bubínek pomocí rohatky se zajišťovací západkou. Výkyvným pohybem páky otáčíme rohatkou s bubínkem, na který se navíjí lano, jehož působením se zavěšený strom stahuje k ukotvenému stahováku. 1.3.7. Spínač kmene Zabraňuje rozštípnutí oddenkové části kmene při kácení. Spínače kmenů jsou lanové nebo řetězové. Pákovým upínacím zařízením se lano nebo řetěz obepne kolem kmene a oddenek se pevně stáhne; páka se zajistí háčkem. 1.3.8. Samonavíjecí pásmo Samonavíjecím pásmem se měří délky těženého dříví. Skládá se z pouzdra, pružiny a vlastního pásma (děleného po centimetrech a s vyznačením po 10 centimetrech a metrech) a zlamovatelného háčkového bodce. Háčkový bodec se upevňuje na okraj oddenku pod kůrou. Po změření délky kmene se háček trhnutím (tahem) narovná a pásmo se pomocí pružiny navine do pouzdra. 1.3.9. Dřevorubecký háček Je to pomocné nářadí v těžbě tenkých stromů při obraceni kmenů, při snášeni polen a výřezů, do řezu k vychýleni stromů nebo do řezu při manipulaci proti sevření. Někdy bývá vybaven pouzdrem s vysouvatelnou křídou k popisování. 1.3.10. Dřevorubecká přetlačná lopatka Používá se jako páka při kácení k vychýlení do směru pádu a k zatloukání plastových klínů do řezu jako páčidlo a, je-li vybavena hákem, jako obracák. Tlakem směrem dolů se dosahuje znásobení síly dřevorubce osmkrát, tahem směrem nahoru desetkrát. 1.3.11. Další pomocné nářadí Další pomocné nářadí v těžbě dříví, jako jsou např. Škrabáky na odkorňování kůry, loupáky na tříslovou kůru, kroužkovač kmenů, skoblice, vidlice ke kácení apod., zaváděním nové techniky a technologie ztrácí postupně na významu a používá se podle místních podmínek. 2. Pracovní Operace při kácení stromů 2.1. Kácení stromů Kácení stromů je počáteční operace v těžbě dříví, na kterou navazuje odvětvování, odkorňování, zkracování, Štípání a rovnání do hrání. Kácení je oddělení kmene od pařezů a pád stromu do zvoleného směru. Nejjednodušší je kácení stromu rovně rostlého, přímého, s pravidelným kmenem a korunou, jehož těžiště je v ose kmene. Těžiště je bod, v němž je soustředěna hmotnost stromu. Takový strom se nazývá normální strom a při jeho kácení postupujeme podle pracovního postupu kácení normálního stromu. Pracovní postup při kácení se rozděluje na přípravné práce,tj. určení směru pádu stromu, úprava pracoviště a očištění spodní části kmene, a na vlastní kácení,tj. zásek, hlavni řez, vychýlení a pád stromu a konečná úprava kmene. 2.1.1. Určeni směru p